O mé budoucnosti

3. června 2011 v 17:05 |  Povídky
Další povídka; tentokrát zřejmě zatím nejdelší ze všech, co jsem vydala. Přeji příjemné počtení.
-

Jak dopadnu?


Vetchá stařenka seděla na rozvrzané židli a soustředěně mačkala tlačítka na klávesnici. Poté zvedla hlavu a zamžourala skrz tlusté brýle na monitor. Psala článek na svůj blog; chlubila se jím, má ho už od dětství. Znovu sklonila hlavu a ťukala do klávesnice. Z čista jasna projel místností zvuk kručícího žaludku. "Jen to dopíšu." pomyslela si v duchu. Zakrátko se zvedla a odešla z místnosti. Zvuk cinkajících příborů a talířů se začal mísit s vrčením mikrovlnné trouby. Babička si ohřála mraženou pizzu a vrátila se k počítači. Dvakrát poklepala na ikonku komunikačního programu a začala si psát se svou přítelkyní, se kterou se seznámila přes blog. Měly se moc rády, ale nikdy se neviděly naživo. Jedna bydlela na jednom konci České republiky a druhá na druhém.


-
Babka zhltla pizzu a ani se nenamáhala odnést talíř do kuchyně. Už se těšila, až zapne některou ze svých oblíbených her. Právě když byla nejvíce pohlcena mihotajícím se monitorem, zazvonil zvonek u vstupních dveří. "Už jdu!" zahulákala ledabyle. Po chvíli se ozvalo další zazvonění, zesílené netrpělivým klepáním. "Už to bude!" odbyla návštěvníka. Neznámý se dopálil a opřel se o zvonek. Uši trhající zvuk se rozlehl maličkým bytem. Stařenka s nespokojeným mlasknutím odsunula židli a počala se šourat ke dveřím.
-
Když otevřela, stál před ní mladík, mohlo mu být tak kolem třiceti let. V ruce křečovitě svíral obálku. Babča na ni pohlédla. "To je pro mne?" otázala se. "Myslím, že ano. Jména se shodují." pravil návštěvník. Nastavil ruku a stařenka obálku převzala třesoucíma se rukama. Zabouchla mu dveře před nosem a zamkla. Přešla ke stolu, položila na něj obálku a odcupitala k nejoblíbenější věci ve své domácnosti; k počítači.
-
Leckdo by si myslel, že taková babička nemůže být závislá na něčem takovém, jako počítač. Ale opak je pravdou. Může za to její dětství; dětství prosezené před mihotající se obrazovkou. Většina kolem ní přišla k rozumu - skutečný život je mnohem důležitější než ten virtuální, ale ona byla jiná…
-
Pozdě večer, když vypínala počítač, vzpomněla si na onu tajemnou obálku. Nečekala nic převratného, proto s klidem nakráčela ke stolu, zasedla, vzala do ruky nůž a otevřela obálku. Vyndala dopisní papír, nasadila si brýle a začala číst.
-
Když došla k polovině papíru, vyvalila oči, ruce jí ztuhly a nohy zledovatěly. Civěla jen a jen na to číslo. Nikdy si neuvědomila, že zapomněla už delší dobu zaplatit nájem. Začaly se jí zmocňovat mdloby. upadla na zem a přitom se ošklivě praštila do hlavy. Cítila, jak se jí pomalu začínala zmocňovat temnota…
-
"Dnes, dne osmého února zemřela paní v úctyhodných osmdesáti letech. Příčinou byl zřejmě infarkt, policie uzavřela případ za dořešený." hlásala reportérka z televizních zpráv. Žena si povzdechla, jediným stisknutím umlčela televizor a vydala se vstříc virtuálnímu světu.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Jakou rukou píšeš?

Pravou. 66.7% (328)
Levou. 20.1% (99)
Obouma. 13.2% (65)

Komentáře

1 mujicek mujicek | E-mail | Web | 3. června 2011 v 18:21 | Reagovat

Hezká povídka :-D

2 Áďa Áďa | Web | 3. června 2011 v 18:39 | Reagovat

Tento příběh se mi líbil, dochází mi, jak hodně času trávím u počítače, ale rozhodně ne tak hodně jako ta babča. I když... :D

3 Capsa Capsa | 3. června 2011 v 19:15 | Reagovat

Supr :D

4 Orion Orion | Web | 3. června 2011 v 20:36 | Reagovat

A já si myslela, že ten dopis je od té virtuální kamarádky :D.
Až teď si začínám uvědomovat, že to se mnou jde z kopce. Upřímně řečeno, povídka je i místy smutná, jak to s babčou dopadlo. Ty ale takhle určitě nedopadneš. Doufám. Doufám, že takhle nedopadne nikdo z nás.

5 Orion Orion | Web | 3. června 2011 v 20:37 | Reagovat

Mimochodem, můžu se zeptat, odkud je obrázek? Vypadá trochu jako ze sims.

6 Moniska Moniska | Web | 3. června 2011 v 20:58 | Reagovat

Já nevím proč, ale připadalo mi že píšeš o své budoucnosti. Hlavně proto že ta babka má nejlepší kamarádku na druhém konci republiky-jako ty Haimi.

7 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 3. června 2011 v 21:08 | Reagovat

[6]: Ta povídka JE o mojí (možné) budoucnosti.

8 Keta Keta | Web | 3. června 2011 v 22:10 | Reagovat

Neděs mě :D Působí to až strašlivě pravděpodobně... xD (A to myslím ohledně sebe... i když to tak může dopadnout v mnoha případech :D)

9 sarafína sarafína | Web | 3. června 2011 v 22:30 | Reagovat

[8]: Že ano?
Nechtěla bych takhle dopadnout, jsem u pc moc často. :D :/

10 Dendomačiatko Dendomačiatko | Web | 4. června 2011 v 14:00 | Reagovat

Wow, je to dobré a zaujímavé. Máš talent na písanie, len pokračuj ďalej :)
A ďakujem. Čo sa týka Autorského Klubu, nikdy som o ničom neuvažovala.. Neviem, ako to tam funguje a tak. Síce by to mohla byť zaujímavá príležitosť, ale myslím, že do AK sa hodia iné blogy. Každopádne, pouvažujem nad tým. A designy? Tiež mi to napadlo, ale designy na prianie či voľné robiť nehodlám, na prianie - na to nemám odvahu a voľné dáko nie. Avšak mám blog, ktorý je taký "testovací", tak tam asi presuniem svoju grafickú tvorbu :)

11 Labanda © Labanda © | Web | 4. června 2011 v 17:28 | Reagovat

pěkné počžtení a kuju za pochvalu :-)

12 Labanda © Labanda © | Web | 4. června 2011 v 17:30 | Reagovat

nemáš zdílet na FB :(

13 Capsa™ Capsa™ | E-mail | Web | 4. června 2011 v 19:39 | Reagovat

Super poviedka. Ale tak nedopadneš, prídeš k rozumu (doufám) :D

14 thesims2-3-terka thesims2-3-terka | Web | 5. června 2011 v 9:36 | Reagovat

Moc se mi líbí tvůj blog. Hlavně design!!!

15 Ajjin Ajjin | Web | 5. června 2011 v 9:37 | Reagovat

Fakt se to příjemně četlo, nejvíc mě těší, že píšeš bez chyb a dáváš si na tom záležet...ehm, možná je to i moje budoucnost...

16 Ajjin Ajjin | Web | 5. června 2011 v 9:49 | Reagovat

Mě se to podepisovat nechce, ale máš pravdu, neškodilo by to...
A snad ty zebřičky nebudou retardi no xD

17 Melopsittacus Melopsittacus | E-mail | Web | 5. června 2011 v 12:00 | Reagovat

Tak jsem po dlouhé době opět tady. Zajímavý článek, fakt pěkně píšeš. A vtipně :-D

18 Andie Andie | 6. června 2011 v 14:17 | Reagovat

kamarádku s kterou ses nikdy neviděla? 8-O

19 Bíbr Bíbr | Web | 8. června 2011 v 14:58 | Reagovat

Mno, povídka se povedla, ale nepřála bych ti aby jsi takhle dopadla.
Jenom pro upozornění lepší je psát: případ za u zavřený, než dořešený, ale to je jen maličkost, to víš já s tima detektivkama

20 fotazvirat fotazvirat | 9. června 2011 v 15:33 | Reagovat

Tohle mě dostalo.. :D
A jestli tak dopadneš ty, tak my všichni taky.. :D

21 Haimi Haimi | 10. června 2011 v 8:30 | Reagovat

Jojo, psychopatko :D Ale dopadnu stejně :D Krásná fotka :)

22 Lai Lai | E-mail | Web | 16. června 2011 v 15:43 | Reagovat

Zbožňuji Tvůj originální vyjadřovací styl! :D Už jsem to sice psala, ale musím to zopakovat.
Je to takové odlehčené, mírně humorné a přitom bystře ironické. K napsání takového díla musí člověk znát povahu lidí i světaběh...

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.