Ksukol ocasatý

11. srpna 2012 v 11:16 |  Zvířata
V madagaskarských lesích se vyskytuje poloopice, která svým vzezřením nahání strach nejen domorodcům. Jedná se však o neškodné a nevinné stvoření, které je zatracováno pro svůj vzhled. Dokonce i ostatní zvířata před ním většinou utíkají, což mu přidává na mysterióznosti.


Ksukol ocasatý, přezdívaný také Aye-Aye nebo He-he, je největší noční poloopicí světa. Strach v lidech vzbuzuje svými dlouhými a kostnatými prostředníčky. Pro svou nedostatečnou tepelnou izolaci jsou prsty ksukola v klidovém režimu chladné. Když se však zvíře vydá na lov, teplota prstu stoupne téměř o šest stupňů. Vědci jsou přesvědčeni, že se jedná o úsporu energie. To pánům vědcům nevyvracím, ale je dost možné, že nárust teploty prstu má více než jen jednu výhodu; připadá v úvahu zvýšení citlivosti jeho receptorů vnímajících vibrace.




Svou potravu, zejména hmyz, nektar z plodů či ptačí vejce, si obstarává svým dokonalým nástrojem na přední končetině. Poklepáváním prstu na dřevo se ksukol přesvědčí, zda je v kmenu dutina a jestliže tam je, pozorně se zaposlouchá. O přítomnosti potravy ho pak utvrdí larví hlodání dřeva. Po ataku ksukola zůstane v kmenu charakteristický otvor připomínající průstřel, který vidíte níže. Je to vlastně madagaskarský ekvivalent datla.


Ksukolové jsou vlastně roztomilí lemuři, kteří se při svých cca 80 centimetrech a dvou až třech kilogramech dožívají přibližně 26 (!) let. Po většinu času žijí poklidný a samotářský život, jejž se nijak nesnaží uspěchat. Dominantním samicím stačí teritorium přibližně o 80 kilometrech čtverečních, u samců je to pak přibližně 320 kilometrů čtverečních, v nichž se překrývají teritoria ostatních samců i samic. Pouze v době říje se jednotliví ksukolové setkávají, a to k zachování druhu. Níže na obrázku můžete vidět mládě ksukola ze zoo v Philadelphii.


Domorodci věří, že se jedná o démona oplývajícího magií, který dokáže zabít člověka hned třemi způsoby; pokud na něj ukáže svým zvláštním prstem, který u lidí často způsobí šok, svým pohledem a nebo proražením aorty svým prostředníčkem nicnetušícího spícího člověka. Jedinou cestou, jak přežít, je tohoto démona a posla špatných zpráv zabít, díky čemuž se dostal na seznam ohrožených druhů, a i přes zákaz vlády jsou tyto poloopice vybíjeny.


Ksukol ocasatý je endemický madagaskarský druh, z čehož vyplývá, že se během evoluce nemusel vypořádávat s lidmi, tudíž také před nimi neprchá a nepovažuje je za hrozbu. Jakožto noční tvor má dobře vyvinutý zrak díky odrazové reflexní vrstvě pod oční sítnicí, kterou můžeme vidět například u koček a kočkovitých šelem. Právě díky této citlivosti jeho sítnice ksukol prchá před jasným a ostrým světlem vydávaje při tom zvláštní zvuky.

Původně jsem k článku chtěla přiložit ukázku z dokumentu BBC, ale to bylo po čase zablokováno z důvodu autorských práv, proto přikládám ksukola z lemuřího centra v Duke.


Protože na tato stvoření by se dala pět chvála takřka donekonečna a mnoho faktů v tomto článku není, doporučuji vám pozastavit se nad následujícími odkazy:

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Co si myslíte, že je rychlejší?

Světlo.
Myšlenka.

Komentáře

1 Am Am | Web | 11. srpna 2012 v 14:53 | Reagovat

Přijde mi to roztomilé, zvláštní a zlé. :D

2 Dendomačiatko Dendomačiatko | Web | 11. srpna 2012 v 16:46 | Reagovat

Zvláštne, o tomto tvorovi som ešte nič nepočula... Ksukol vyzerá zaujímavo, no strach mi nenaháňa, mne sa páčia sa takéto lemuroidné stvorenia. Taktiež ma zaujal fakt, že sa môže dožiť až 26 rokov. Samozrejme, vďaka ľuďom sa to nie každému jedincovi podarí. Neznášam to ľudské zmýšľanie, že všetko, čo je niečím zvláštne, treba zabíjať, prípadne mu pripisovať rôzne magické schopnosti. :-?

3 Dendomačiatko Dendomačiatko | Web | 11. srpna 2012 v 16:47 | Reagovat

[2]: Juj, jedno ,,sa" je v druhej vete navyše :D

4 Haimi Haimi | Web | 11. srpna 2012 v 22:01 | Reagovat

O Ksukolovi jsem toho slyšela už spoustu, přesto jsi mě potěšila skvěle obsáhlým článkem. Docela mě šokoval věk a celkově jsem nabyla nových znalostí, děkuji. Mimochodem, vytvořila sis krásný lay, jen bych přidala něco do krajů, působí to nedodělaně ;).

5 Moniska Moniska | Web | 12. srpna 2012 v 17:41 | Reagovat

Lidi už jsou s těmi démony a podobnými věcmi trapní. ;-)

6 Matyldakr Matyldakr | Web | 12. srpna 2012 v 19:19 | Reagovat

Jééžiš to je divný xD

7 Jera Jera | 13. srpna 2012 v 8:24 | Reagovat

Ano, ksukola velmi dobře znám. Tuším, pan Gerald Darell vydal i knihu s názvem "Aye-aye a já", která je věnována tomuto zvířeti. Dosud jsem se neodvážila ji přečíst, protože autor na mně působí značně nesympaticky, tak jsem ráda, že jsi vyracovala takový článek. Skutečně mě překvapil fakt o stoupnutí teploty v prstech. Něco takového jsem vůbec netušila.
Souhlasím se všemi, lidé se svými paranoidními sklony a "povyšováním" zvířat na démony jsou pro faunu skutečnou pohromou. Není na světě výkonnějšího pohonu než-li dogma. Ve více zdrojích se můžete setkat s tvrzením, že "Bůh netvoří víru, to víra tvoří Boha". Na druhou stranu je ale chápu. Kdyby lidé nebyli podezřívaví, neviděli v temném lese v pařezu hladovou šelmu a nevyhýbali se dravcům, moc dlouho by nepřežili. Člověk je naprogramován tak, aby měl sklony přemýšlet jako na pokraji vyhynutí. A tedy, všechna nějakým způsobem zvláštní stvoření v něm vyvolávají nedůvěru. A přeci jen, domorodci jsou v některých oblastech poněkud jednodušší... Skutečně bych se bála někdy za nimi přijít. To asi znáš ten příběh, jak skupinka dobrodruhů přišla do jedné takovéto vesnice, přinesla dary náčelníkovi a všechno se zdálo býti v pořádku, dokud tento vůdce neobjevil mezi přinesenými věcmi hřeben? Na druhou stranu jim ale nechci křivdit. Některé jejich moudrosti jsou skutečně zajímavé a až podivně pokrokové.

8 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 13. srpna 2012 v 10:53 | Reagovat

[7]: Nejprve chci poděkovat, že jsi se rozepsala a jak je vidno, článek i četla, narozdíl od jiných (...). Darella znám, ale i když jsem milovník zvířat, musím se přiznat, že jsem od něho zatím ještě nic nečetla. S těmi lidmi máš pravdu, ale v dnešním světě by se už lidé měli povýšit nad instinkty a jednat bez toho, aniž by je ovlivňovaly. Příběh neznám, ale dokáži si představit, co po objevení hřebenu následovalo. "Podivně pokrokové", to je to správné slovní spojení.

9 Jera Jera | 13. srpna 2012 v 16:34 | Reagovat

[8]: Nemáš vůbec zač, Skřítku.
Vidím, že máme společné názory. :)

10 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 13. srpna 2012 v 22:15 | Reagovat

O ksukolovi jsem ještě neslyšela. Nepřijde mi děsivý, ale roztomilý i s dlouhými prsty=) To, že nemá strach z člověka, má nejspíš přímý vliv na to, že je z něj ohrožený druh, což je smutné...=/

11 Karol Dee Karol Dee | Web | 14. srpna 2012 v 19:02 | Reagovat

o ksukolovi jsem nastudovala úplně všechno už před drahnou dobou, ale informace se pomalu ale jistě rozrůstají, před pár lety toho bylo k zjištění mnohem méně. Pamatuju si, že jsem si ho vybrala jako téma o ohrožených zvířatech...všichni samé pandy a tygry a já takového vykuka :D
úplně mě fascinuje to získávání potravy..ne že bych chtěla takový prst mít :D je to hnus, že je zabíjejí pro pověry.
článek se ti povedl, je vidět, že jsi ho psala sama - píše se totiž "vyplývá", s ypsilon :D víš, že si musím rýpnout :D

12 Vendy Vendy | Web | 14. srpna 2012 v 21:17 | Reagovat

Tuhle potvůrku jsem zatím nezaznamenala, ale nedivím se, že se jí domorodci báli - vypadá to jako kříženec opice a netopýra... prazvláštní tvoreček.
Zajímavý článek. A doufám, že ksukolík přežije. ;-)  :-)

13 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 14. srpna 2012 v 21:29 | Reagovat

[11]: To fakt nechápu, jak tahle chyba mohla uniknout jak mně, ale i Haimi! :D

14 Hotaru a Popcorn Hotaru a Popcorn | Web | 15. srpna 2012 v 12:48 | Reagovat

Ahoj, rozbiehame projekt podobný Autorskému klubu a hľadáme kvalitné blogy a tvoj sa nám vidí ako prínosný pre túto komunitu bloggerov :) Ak by si mala záujem pridať sa, budeme rady, viac informácií máš v linku vo webe :)

15 Xavier Fender Xavier Fender | Web | 17. srpna 2012 v 19:49 | Reagovat

Možná na něm něco děsivého opravdu je ... Lidé se často bojí toho, co vybočuje z nějakých pravidel .. takhle vznikají všechny předsudky. :-(

16 Mrs. Glowie Mrs. Glowie | Web | 17. srpna 2012 v 20:41 | Reagovat

No vidíš to :D Moji setře je 7 let, čerstvých :-).
Jsem ráda že mne obdivuješ ale myslím že to není ani třeba :-)
Áha, promiň :D toho překlepu jsem si ani nevšimla, má tam, být kámoš :D

Týjo, to je ale divný stvoření :D

[13]: no vidííš to, kdo umí umí :D já taky mám čudnou chybku v článku a ani jsem si toho nevšimla no :D

17 Lai Lai | E-mail | Web | 19. srpna 2012 v 21:01 | Reagovat

Než začnu chválit (a že je věru co!), odbudeme si tradiční lekci českého pravopisu:
a) Ve spojení "... z plodů (,) či ptačí..." je mezi větnými členy poměr SOUŘADÍCÍ, tudíž čárku před spojkou nepíšeme! Píšeme ji v poměru odporovacím.
b) Ve spojení "život, jež" by mělo mít zájmeno ("jež") vázané na podmět rodu mužského životného ("život") tvar "jejž" (či "jehož" shodně s neživotným tvarem). "Jenž" je pouze v prvním pádě (nominativu) rodu m. živ.
c) Podíváme se spolu na přechodníky, ano? Často v nich chybuješ (viz příklad "vydávajíc"), tak jako devětadevadesát procent české populace. Takže:
Přechodník je tvar slovesa, jenž (!) vyjadřuje průběh děje souběžného (přechodník přítomný) i navazujícího (přechodník minulý a budoucí). To evidentně víš. Svízel tkví v tom, že přechodníky se kromě časového členění dělí i podle mluvnického rodu podmětu (mužský, ženský, střední). Dle tohoto rodu se k přechodníku připojuje koncovka.
PŘECHODNÍK SOUČASNÝ:
Rod mužský: -e či -a
Rod ženský: -íc či -ouc
Rod střední. -íce či -ouce ... a tak i v množném čísle (plurálu) všech rodů

PŘECHODNÍK MINULÝ:
Rod mužský: -v
Rod ženský: -vši
Rod střední. -vše ... a tak i v množném čísle (plurálu) všech rodů

PŘECHODNÍK BUDOUCÍ:
Obdobně jako p. minulý, leč z nedokonavého slovesa.

Tedy příkladmo:
Muž, usmívaje se, mával.
Žena, usmívajíc se, mávala.
Dítě, usmívajíce se, mávalo.
Všichni, usmívajíce se, mávali.
Atd. (s přihlédnutím k času a rodu). Přihlížet se musí i ke slovesné třídě, ale netřeba tím másti žáky, k tomu stačí jazykocit.
Co je nejpodstatnější, přechodníky se obyčejně oddělují čárkou. To si pamatuj.

Takže shrnuto a podtrženo, máš tam mít "(...) ksukol prchá před jasným a ostrým světlem, vydávaje při tom zvláštní zvuky."

d) Než dále - existuje ustálená fráze "studnice vědění/poznání" - ale nikolivěk "studna"! :-D
e) Před "že" se v některých případech čárka nepíše a jedním z těch případů je spojení "ne že". (Takže správně "Ne že byste se vše nedozvěděli v tomto článku.")
f) Vtloukám Ti to do hlavinky již bůhví pokolikáté, ale "by jste" je hyperkorektní tvar, za nějž Tě každý jazykozpytec (při)zabije. Správně je "byste". A my puristé jsme na " by jste" alergičtí (!!!).

A teď konečně k té chvále.
Brilantní článek. Zajímavý námět (já osobně ksukoly miluji, ale i objektivně vzato je to neotřelé thema pro reportáž). Skvěle propracovaný text, hezky napsaný (profesionální sloh, přitom žádná škrobená rádoby-odbornost). Vcelku dobře utříděné informace. Vyvážená obrazová dokumentace. Zkrátka palec nahoru. (Ách, jen ten pravopis. :D)

V posledním čísle časopisu "100 + 1" jsem narazila na článek o ksukolovi. Ctěný pan redaktor (vlastně myslím, že to byla redaktorka, což mluví za vše)
jej hned v úvodu klasifikoval coby "nejošklivějšího ssavce na světě" a s neprofesionální zaujatostí o něm vynášel podobné subjektivní soudy takřka v každém odstavci.
Jsem tedy ráda, že nejsem jediná, kdo ksukola pokládá za roztomilé stvořeníčko, prazvláštní bytůstku, tajemného tvorečka božího - ale rozhodně ne pekelnou stvůru (stvůrečku :-D). Vždyť je tak rozkošný - a po svém způsobu i krásný.

Co se týče toho namíření prstem na člověka, jsem poněkud zmatena. Je fakt, že i to jsem kdesi čtla, ale pochopila jsem to jinak, než to v článku vykládáš Ty. Totiž tak, že to, že ksukol na někoho ukáže, neznamená, že by tomu člověku smrt ZPŮSOBIL, nýbrž pouze ZVĚSTOVAL.
Ani v jednom případě každopádně nemá logiku ksukolovo zabití. Vyvolal-li (jednorázově) nějakou akci, stěží lze dané akci zabránit zabitím původce. A stejně nelogické je i zabití věštce ve snaze zamezit naplnění předpovědi.

18 Lai Lai | E-mail | Web | 19. srpna 2012 v 21:02 | Reagovat

Jej, promiň, chybička se vloudila. :D Jak jen se mi ten komentář podařilo odeslat dvakráte?

19 Keta Keta | Web | 20. srpna 2012 v 14:26 | Reagovat

Wow, ty odteď píšeš články v Lai-stylu? :-D (Čímž myslím spíš zaměření článku, ne jeho podobu :D)

[18]: Dokonce třikráte :-D

20 Denny Denny | 21. srpna 2012 v 9:30 | Reagovat

[18]: Taky se mi stává. :D

21 Molly Molly | Web | 21. srpna 2012 v 14:17 | Reagovat

To je opravdu zvláštní tvor.
Skoro bych až řekla, že vypadá jako z jiného světa. Nejvíc mě udivily asi ty prsty, či co to je. :-D

22 Ancarie Ancarie | Web | 21. srpna 2012 v 22:21 | Reagovat

[Smazaný komentář] Nechci nic říkat, ale nikdo není dokonalý a leze mi až krkem, jak někteří lidi furt na toto poukazují i když nejsou dokonalí ani oni.
Nemám nic proti tobě, ale tohle chování je spíš až namyšlené a povýšené. Češtinu nenávidím a totálně jí seru, stejně jako angličtinu, ale fakt tohle je moc. Proslov o češtině jsem si zažila už na základce a nemusím ho vidět na každém kroku. Mluvit umím, to co napíšu, lidi pochopí a nejsem spisovatel, který potřebuješ umět češtinu co nejlépe. Stejně jako tady Skříteček.
( PS: nezapomeň opravovat .. ( bez urážky, ale tohle mě fakt sere ))

23 Ancarie Ancarie | Web | 21. srpna 2012 v 22:22 | Reagovat

Jinak moc zajímavý článek a popis o tomto tvorečkovi. Mě se zdá rozkošný než nějak zlý, horší by bylo, kdyby z něho byl upír xDDD

24 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 25. srpna 2012 v 19:24 | Reagovat

[17]: Lai, víš, že se nejdříve chválí a až pak by se mělo kárat? Ale tobě schvaluji, aby jsi mne nejdříve kárala a až poté chválila, alespoň si z tvých komentářů odnesu pozitivní... tentononc, ty víš co. Chyby opravím později, protože to chce přímo brutální soustředění.

Ohledně toho prstu - já to také pochopila tak, že ji spíše zvěstuje, ale ve chvíli psaní článku jsem se hodně upínala na zdroj, zde konkrétně AfrikaOnline.cz

[22]: Lainy (případně mne oprav ve skloňování tvé přezdívky, Lai :-D ) komentáře jsou snad jediné (nepočíje občas Haimiiny), které mne opravují a i když je to často pěkná palba, uvítám ji. :-)

25 Lai Lai | 17. září 2012 v 20:51 | Reagovat

[22]: Uvítám inteligentní připomínky. Žel, tuhle by za "inteligentní" nepovažoval nikdo v pokročilém stádiu demence. (Bez urážky, ale diplomatickou uhlazenost si nechávám pro příležitosti, kdy mi z ní něco "kápne", k prosťáčkům mluvím venkoncem vzato prosťáčkovsky.)
A jelikož s blbci se není radno baviti, odpustím si perfektní a propracovanou argumentaci, ba sebemírnější obhajobu. Nemělo by to cenu.
Tak, a teď, když jsem si tak krásně spravila náladu tou upřímnou poznámečkou, mi zbývá jen popřát příjemný večer... :-)

26 Tereza Tereza | 26. dubna 2013 v 18:35 | Reagovat

Zdravím,
velice pěkný článek. Měla jsem tu čest se s ksukolem setkat ve Frankfurtské zoo. Je to vskutku zajímavé zviřátko. I když je solitérní, je velice kontaktní, což mě překvapilo. Studuji biologii a píši esej na ksukola, respektive na jeho případný chov v českých zoo. Zajímalo by mne, jaký je Váš názor. :-)

27 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 26. dubna 2013 v 22:26 | Reagovat

[26]: Můj názor na chov ksukola v českých zoo? Inu, je škoda, že ho žádná z našich zahrad nechová. Vzhledem k tomu, že je ohrožený, asi nebude moc snadné ho získat. Stručně řečeno, prakticky žádný názor na toto téma nemám. Doufám, že esej dopadne dobře, ráda bych si ji přečetla, ale asi nebude možnost, nu což. Hodně štěstí. :-)

28 Tereza Tereza | 8. května 2013 v 11:50 | Reagovat

[27]:
Co se týče získání jedince, myslím, že by to nebyl zásadní problém. Samozřejmostí by byl permit Cites, jak vývozní, tak dovozní země. Myslím, že z Duke centra by ČR mohla získat jedince, pokud by chtěla. Jediný (dle mě) problém by byl v rozložení expozice, respektive ve velikosti. Nu uvidíme, třeba se jednou na něj budeme moci jít podívat do zolo. :-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.